Izolace

Nabídka tepelných izolací

Isover MULTIMAX 30

Skelná vlna λ = 0,030

Zobrazit produkt
Isover MULTIMAX 30

Isover TOPSIL

Čedičová vlna λ = 0,033

Zobrazit produkt
Isover TOPSIL

Isover UNI

Čedičová vlna λ = 0,035

Zobrazit produkt
Isover UNI

Isover MULTIPLAT 35

Skelná vlna λ = 0,035

Zobrazit produkt
Isover MULTIPLAT 35
MINERAL PLUS EXT 034V

SUPERROCK

Kamenná vlna λ = 0,035

Zobrazit produkt
SUPERROCK

ROCKTON

Kamenná vlna λ = 0,035

Zobrazit produkt
ROCKTON

VENTI MAX

Kamenná vlna λ = 0,034

Zobrazit produkt
VENTI MAX

VENTI MAX F

Kamenná vlna λ = 0,034

Zobrazit produkt
VENTI MAX F

VENTIROCK

Kamenná vlna λ = 0,033

Zobrazit produkt
VENTIROCK

VENTIROCK F

Kamenná vlna λ = 0,033

Zobrazit produkt
VENTIROCK F

Co je dobré vědět?

Na nosné konstrukci je aplikována i tepelná izolace z důvodů požadavku na dodatečného zateplení v souladu se současnou normou ČSN 73 0540 (k této normě se vztahují i předpisy zakotvené v zákoně 177/2006 Sb. ze dne 29. března 2006, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů). Dle normy je pro vnější stěnu lehkou doporučená hodnota součinitele prostupu tepla UN≤0,20 W.m-2.K-1 a pro vnější stěnu těžkou UN≤0,25 W.m-2.K-1 podle které snadno vypočteme dostatečnou tloušťku tepelné izolace (pro ilustraci například velice dobře izolující minerální izolace pro provětrávané fasády ISOVER FASSIL NT splní součinitel prostupu tepla U≤0,20 W.m-2.K-1 až v tloušťce 180 mm, bez uvažování vlivu podkladní konstrukce a s uvažováním deklarované hodnoty součinitele tepelné vodivosti λD, který je nutno pro přesný výpočet převést na hodnotu návrhovou, dle ČSN EN ISO 10456 či dle ČSN 73 0540-3).

Konstrukce se vždy posuzuje pro všechny vrstvy jako celek (u větraných konstrukcí až k větrané mezeře a s uvažovaným vlivem tepelných mostů díky kotvení), i když v případě, že navrhneme dostatečnou tloušťku tepelné izolace, nám konstrukce dle tepelně-technických požadavků většinou vyhoví.

JAK OVLIVŇUJÍ PROVĚTRÁVANÉ FASÁDY TEPELNOU IZOLACI?

Je nutné si uvědomit i to, jak větraná fasáda funguje a klást si otázky, jak se tepelná izolace v konstrukci chová, co na ni působí, jak se mění její parametry vlivem působení všech ovlivňujících faktorů atd. Na tyto otázky se obecně odpovědět nedá, vždy je nutno každý případ individuálně posoudit. Systém provětrávaných fasád je sytém založen právě na provětrávání vzduchové mezery mezi tepelnou izolací a vlastní fasádou.

Aby systém správně fungoval, musí vzduch v mezeře proudit. Ten se opravdu od vnější fasády ohřívá (v zimě i vlivem tepelných ztrát z interiéru), stoupá vzhůru a tím dochází k proudění průměrnou rychlostí 0,5-1,0 m.s-1. Díky takové rychlosti pak zpravidla dochází k laminárnímu proudění, přičemž k turbulencím dochází jen výjimečně v několika místech vlivem dalších faktorů (výška a tvar budovy, druh a typ roštu, řešení přiváděcích a odváděcích otvorů atd.).

JAK PROUDĚNÍ OVLIVŇUJE TEPELNOU IZOLACI?

Teplý vzduch má jednu dobrou vlastnost, absorbuje do sebe výrazně vyšší množství vlhkosti než vzduch studený. Obrácený efekt jistě známe. Například když teplota vzduchu v místnosti klesne pod určitou kritickou mez (rosný bod), relativní vlhkost vzduchu se začne blížit 100%. Díky tomu se povrchová kondenzace (kapky) objeví na vnitřním povrchu těch konstrukcí, jejichž vnitřní povrchová teplota bude nižší než teplota rosného bodu vnitřního vzduchu.

Nás ale naopak zajímá stav, kdy je teplý vzduch schopen naopak tuto vlhkost do sebe absorbovat. Zajímá nás to hlavně v případě, kdy není tepelná izolace suchá (v létě se brzy ráno vysráží na povrchu kapky rosy nebo dojde k zafoukání vody větrem do meziprostoru atd.) a díky následné vlhkosti jsou po tuto dobu její tepelně-izolační vlastnosti horší, než se uvažovalo (součinitel tepelné vodivosti λ má pak výrazně vyšší hodnoty, z deklarované hodnoty součinitele tepelné vodivosti λD=0,035 W.m-2.K-1 tak může být i hodnota až o 40% horší).

Nicméně díky provětrávání se tepelná izolace poměrně rychle vysuší a je opět dokonale tepelně izolačním materiálem. Navíc proudící vzduch odebírá vlhkost i z minerální tepelné izolace, která se do ní difunduje z interiéru přes vlastní nosnou konstrukci (nejvíce v zimním období, ale teoreticky se to děje prakticky kdykoliv když je teplota exteriéru nižší než interiéru), čímž přispívá ke zdravému vlhkostnímu režimu celé konstrukce. Nicméně abychom si byli jisti, že je konstrukce správně navržena, je třeba ji vždy ověřit i výpočtem.